Děkuji za dotaz. Nedostatek bílkovin v organismu může otoky způsobovat a krevní plazma velké množství bílkovin opravdu obsahuje, ale u dárců krevní plazmy jsou velice pečlivě kontrolovány ukazatele stavu organismu, včetně hladiny bílkovin v krvi. Tudíž jsou významné ztráty bílkovin, které by vedly ke vzniku otoků u dárců, prakticky vyloučeny.

Dobrý den. Během laserové operace křečových žil EVLT /Endovenous Laser Treatment/ nebo v případě radiofrekvenční indukční termoterapie RFITT což jsou alternativní operační zákroky ke klasickým operacím varixů, je druhá končetina bandážována, stejně jako při jiných operačních zákrocích, po operaci však již bandáž této končetiny nutná není a obvykle bývá doporučováno bandážování operované končetiny na týden až 14 dní po zákroku. Komprimování končetin při operačních zákrocích, ať již bandážemi nebo elastickými punčochami se používá ke snížení rizika vzniku žilní trombózy, které zvyšuje právě operační zákrok. Nejčastějšími komplikacemi uvedených operačních zákroků je vznik hluboké žilní trombózy, případně vznik hematomu neboli krevní podlitiny v místě vstupu do žilního systému. Dalšími komplikacemi mohou být zánět v povrchové žíle a takzvané parestesie, čili nepříjemné pocity v operované noze, charakteru mravenčení nebo podobných pocitů, které jsou dány poškozením nervu v sousedství intervenované žíly.

Dobrý den. Vzhledem k tomu, že Vám otékají i prsty na rukou se dá usuzovat na podíl i jiné než žilní příčiny na onemocnění a otocích, proto je dobře, že Vám uvedená vyšetření byla provedena. Pravdou je, že u části pacientů dochází k výrazným otokům a potížím i při minimálním nálezu na cévním systému. Může se jednat o onemocnění, kdy jsou postiženy především drobné, periferní cévy nebo lymfatický systém. V těchto případech je vhodné jednak důsledně dodržovat režimová opatření při žilní nedostatečnosti, dále je dobré zkusit lymfatické masáže nohou. Důležité jsou rovněž pravidelné cévní kontroly s ultrazvukem žilního systému, kde se může časem objevit zdroj otoků, který může být chirurgicky řešitelný. V létě u moře samozřejmě kompresní punčochy nenoste, je důležité, aby Vám opatření pomáhala, ne abyste se uvařila. Zde je například dobré co nejvíce plavat a držet nohy ve vodě a pokud možno je bránit před rozpařením na sluníčku právě častými koupelemi.

Dobrý den. Odpověď na tento dotaz je pro mě složitá, protože se v pravém slova smyslu o dotaz nejedná a bližší informace o klinickém stavu a jiných než výše uvedených vyšetření také nemám k dispozici. Dle Vašeho popisu stavu bych z hlediska své odbornosti doporučovat provést ultrazvukové vyšetření cév a měkkých tkání nemocné končetiny, v případě vysvětlujícího nálezu bych pak řešil cévní problematiku. Pokud by se nedala předpokládat porucha prokrvení jako hlavní příčina, pak bych se věnoval vyloučení jiné možné příčiny uvedeného stavu – vhodné je chirurgické, ortopedické a kožní vyšetření jak byla provedena a v úvahu zde připadá ještě neurologické vyšetření. Zdůrazňuji, že je zde nejdůležitější zjistit příčinu uvedeného stavu a případnou léčbu nasadit na tuto příčinu.

Dobrý den. Těhotenství a období po porodu jsou období, kdy dochází často k Vámi popisovaným projevům - k otokům, s nimiž bývají spojeny také pocity těžkých nohou, případně křeče. V těhotenství je to projevem zvýšené hormonální aktivity, která vede k uvolnění vaziva žil a útlaku žilních kmenů malé pánve zvětšenou dělohou. V těhotenství a poporodním období dochází často k hromadění tekutiny v organismu z důvodu hormonální nerovnováhy. Období těhotenství a po porodu také často provází zhoršení chronické žilní insuficience, neboli lidově křečových žil, vedoucí k těmto projevům. Vhodnou radou co s tím, je jednak návštěva Vašeho gynekologa s vyšetřením hormonální aktivity a také návštěva cévní ambulance s provedením cévního vyšetření žil dolních končetin, včetně ultrazvuku k přesné diagnostice příčin Vašich potíží. Obecně lze doporučit při Vašich potížích v rámci možností ukládat končetiny do zvýšené polohy – alespoň přes noc podkládáním polštářem. Dále je vhodné cvičení a při vyšších venkovních teplotách a po koupeli sprchování končetin chladnou vodou. Přes den pak nošení kompresivních pomůcek, punčoch nebo podkolenek. Také se dá doporučit vyzkoušení užívání venotonik, což jsou léky zlepšující žilní návrat a tím zmírňující otoky, samozřejmě po poradě s gynekologem, praktickým lékařem, případně lékařem z cévní ambulance.

Lymfodrenáže mohou pomoci vytlačit postupnou mechanickou masáží nohou tekutinu nahromaděnou ve svalech a podkoží z nohou do odvodných lymfatických cest a žil odvádějících krev z nohou. Před lymfodrenážemi je však nutné provést ultrazvukové vyšetření cévního systému nohou k vyloučení žilní trombosy. Je také nutné pamatovat na další kontraindikace, jako je například srdeční selhání.

Zde pomohou opatření, které pomůžou tekutinu nahromaděnou v nohách evakuovat z nohou zpět do těla. Jedná se v rámci možností o zvýšenou polohu nohou /pomůže například podložka pod stolem/, procvičování lýtkových svalů, při vyšší okolní teplotě, například v létě chladné sprchy nohou a hlavně nošení kompresivních pomůcek – zdravotních punčoch, podkolenek nebo alespoň podpůrných punčoch či punčocháčů. Po práci lze pomoci nohám uložení ve zvýšené poloze a opět cvičením a chladnými sprchami, ze sportů lze doporučit jako nejvhodnější jízdu na kole a plavání. Na noc je vhodné mít nohy v mírně zvýšené poloze, například lze pod ně dát polštář.

Otoky, pocity těžkých nohou a tvorba křečových žil jsou svázány jednak s predispozicí k tomuto onemocnění, která je dána geneticky, ale z velké části také takzvanou statickou zátěží. Zátěž spočívá ve „stékání“ krve špatně fungujícími žilami do nohou a hromadění tekutiny v podkoží a svalech. Jedná se o zátěž dlouhým stáním na místě bez možnosti pohybu anebo dlouhým seděním, například při dlouhé cestě v autobuse nebo v rámci některých povolání spojených se seděním u počítače bez častějšího vstávání od něj. V cévní ambulanci se lze často setkat s těmito problémy například u kadeřnic, účetních, sekretářek a řidičů, ale samozřejmě vždy záleží na míře predispozice.

Určitá dědičná predispozice k onemocnění chronickou žilní insuficiencí, neboli lidově „křečovými žilami“ spojená s otoky nohou existuje a lidé, kteří mají takzvaně „křečáky v rodině“ si jsou této souvislosti vědomi. Jedná se o dědičnost toho typu jako například výška potomka u vysokých rodičů, není absolutní a je ovlivněna zevními okolnostmi, ale děti rodičů s otoky nohou, křečovými žilami a zvláště s bércovými vředy by měli svým nohám a péči o ně věnovat pozornost.

Otoky nohou mohou mít mnoho příčin. Můžeme je rozdělit na symetrické, postihují obě nohy stejně a asymetrické, postihující jen jednu končetinu nebo jednu výrazně více. Symetrické otoky vznikají většinou z celkových příčin, jako je srdeční selhání, selhání ledvin, selhání jater, případně zažívacího traktu, snížené množství bílkovin v organismu. Tyto příčiny je vhodné došetřit cestou interní ambulance. Dalšími možnými příčinami jsou například žilní nedostatečnost /křečové žíly/, poruchy odtoku lymfy z nohou, které je vhodné došetřit cestou cévní ambulance. Příčinami asymetrického otoku může být žilní trombóza, žilní insuficience, zánět lymfatického systému, zánět podkoží, krevní podlitina, zánět kloubu a podobně, které je vhodné dovyšetřit cestou cévní ambulance disponující ultrazvukovým přístrojem. Po vyloučení žilní trombózy lze provést došetření ostatních, méně akutních příčin cestou chirurgické, ortopedické, případně kožní ambulance.